Jde o nástroj k odhalení možného rizika vzniku přívalové povodně. V průběhu událostí s přívalovými srážkami doporučujeme sledovat nejen radarové snímky, ale také stránku hlásné a předpovědní služby, kde naleznete speciální mapovou aplikaci. Výpočty aplikace jsou aktualizovány cca každých 20 minut. Výsledky aplikace najdete také v mobilní aplikaci ČHMÚ+.

V aplikaci najdete odhad aktuální nasycenosti území vodou k 6. hodině UTC. Vysoká nasycenost představuje potenciální riziko zvýšeného povrchového odtoku při výskytu intenzivních srážek. S klesající nasyceností území roste infiltrační schopnost půdy, a tím se riziko významnějšího povrchového odtoku zmenšuje. Ukazatel nasycení území však neslouží jako indikátor stavu sucha.

Dalším důležitým indikátorem jsou potenciálně rizikové úhrny srážek. Odvozovány jsou také denně k 6. hodině UTC. Hodnoty představují úhrn srážek pro území velikosti 3x3 km, který by za aktuálního stavu nasycení mohl způsobit významnější povrchový odtok z daného území.

Součástí aplikace je informační leták.

Instalovali jsme 3 nové radarové windprofilery. Tyto přístroje stanovují směr a rychlost větru v jednotlivých výškových hladinách. Měření probíhá pomocí vyhodnocení zpětného odrazu radarového paprsku vysílaného plochou anténou s fázovým posunem, která mění azimut a vertikální úhel vysílaného paprsku.

Výsledkem měření jsou hodnoty směru a rychlosti v jednotlivých výškových hladinách, typicky po 100 metrech. V závislosti na okamžitých fyzikálních vlastnostech zkoumaného profilu atmosféry je zařízení schopno poskytnou údaje o větru až z výšky 8000 metrů. Výsledky měření jsou v případě lokalit Temelín a Kuchařovice využívány pro zajištění provozu jaderných elektráren Temelín a Dukovany a dále asimilovány do předpovědního modelu ALADIN.

Instalace nových windprofilerů LAP3000 od německé firmy SCINTEC probíhala v termínech listopad 2019, duben 2020 a květen 2020, a to na stanicích Temelín, Cheb a Kuchařovice. Stalo se tak v rámci projektu „Obnova sítě radarových windprofilerů ČHMÚ“, který byl spolufinancován Evropskou unií-Fondem soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí. Výsledky měření windprofilerů (http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/vertikalni-profily-vetru).

Data jsou rovněž zasílána do evropské sítě E-profile (https://e-profile.eu/#/wp_profile).

„Medardova kápě – čtyřicet dní kape.” Jednu z nejznámějších pranostik jsme si nechali proklepnout klimatology. Vybrali jsme 11 stanic, v různých polohách, na různých místech ČR.

Ptáme se: Jak moc je pravdivá tato pranostika ve 21. století? Podívejme se na místa, kam Medard 8. června s deštěm zavítal a kolik dnů z následujících 40 (9. 6. – 18. 7.) pršelo.

Nejvyšší úhrn srážek za 40 dní následujících po Medardovi byl na Lysé hoře v roce 2000 (453,2 mm), ten rok ale na Medarda nepršelo.

Podrobněji v příloze tiskové zprávy.

Čtěte více (dokument pdf).

„Pylový semafor vám bude přinášet aktuální informace o kvetení vybraných rostlinných druhů, které patří mezi významné pylové alergeny a předpověď míry ohrožení výskytem pylu v ovzduší pro jednotlivé dny v týdnu”, vysvětluje za ČHMÚ spoluautorka stránky Lenka Hájková.

Alergie na pyl jsou v celosvětovém měřítku závažným problémem, počet alergiků v populaci stoupá. Za posledních 30 let se počet alergiků zvýšil více než čtyřnásobně, v současné době je ohrožena až třetina populace. Množství pylu v ovzduší je ovlivňováno počasím, zejména teplotou vzduchu, větrem, slunečním zářením a výskytem atmosférických srážek. Proto ČHMÚ ve spolupráci se Zdravotním ústavem v Ústí nad Labem se rozhodl vydávat pylovou předpověď.

Pylový semafor bude předpovídat míru rizika týden dopředu na třístupňové škále (stupeň ohrožení nízký, střední a vysoký). Informace budou aktualizovány dvakrát týdně, a to v pondělí a ve čtvrtek po dobu pylové sezóny.

Na stránkách také najdete i dlouhodobý fenologický kalendář vybraných pylových alergenů.

Čtěte více (dokument pdf).