Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vydává první část předběžné zprávy týkající se kvality ovzduší na území České republiky v roce 2019. Můžete zde nalézt informace týkající se překročení imisních limitů z hlediska lidského zdraví a vyhodnocení meteorologických a rozptylových podmínek, které mají na kvalitu ovzduší významný vliv.
Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje ze stanic automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ a dalších přispěvatelů, dostupné ke dni 10. 1. 2020. První část předběžné zprávy se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO). Koncentrace ostatních škodlivin, pro které legislativa určuje imisní limity a které jsou měřené na manuálních stanicích (těžké kovy, benzo[a]pyren a benzen), budou vyhodnoceny v rámci druhé části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2020.

Čtěte více (dokument docx).

Čtěte více (dokument pdf).

Roční předběžná zpráva za rok 2019 (dokument pdf).

Vliv odpalování pyrotechnických předmětů na kvalitu ovzduší je v poslední době ožehavým tématem řady diskuzí. Ohňostroje můžou mít velmi významný krátkodobý vliv na znečištění ovzduší a to především v hustě obydlených oblastech.

Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ, navázal na svůj loňský článek, ve kterém srovnal vliv jednoho velkého profesionálního novoročního ohňostroje s vlivem odpalování drobné pyrotechniky jednotlivci plošně. Rozdíl byl tehdy velmi velký, a to se potvrdilo i letos.

V nové studii z letošního roku najdete informace o situaci v Brně, Praze, ale i České republice jako celku. Jak vysokých hodnot bylo dosahováno v maximálním hodinovém průměru a denním průměru? Kde byly překročeny imisní limity a v jakých městech byla situace nejhorší? Nechybí ani srovnání s loňskými oslavami a uvedení rozdílů.

Čtěte více (dokument docx).

Čtěte více (dokument pdf).

Český hydrometeorologický ústav pravidelně zveřejňuje na svých webových stránkách index kvality ovzduší (IKO). Index kvality ovzduší představuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí lokalitě. Od 18. 11. 2019 se výpočet indexu kvality ovzduší mění z důvodu přesnějšího posuzování aktuálního stavu kvality ovzduší a zdravotních dopadů s ním souvisejících.

Čtěte více (dokument docx).

Čtěte více (dokument pdf).

Nejpopulárnější listopadová pranostika obrací svou pozornost na první sněhovou nadílku. Všem je nám známé rčení: „Svatý Martin přijede na bílém koni.” Tato průpovídka může být spojena s tím, že i září nebo podzim jezdí na strakaté kobyle, tedy že kůň, jako dopravní prostředek, přiváží barevné listí nebo právě sníh. O Martinovi víme, že byl dragoun. Lehce si vše spojíme a pranostiku symbolicky vyložíme jako „dovezl na koni sníh“. Ještě lépe si to můžeme vysvětlit na další průpovídce: „Svatý Martin jezdí na brůně.“ Hospodářský slovník z počátku 20. století vysvětluje, že „brůna je kůň, jehož základní barva je bílá, avšak s ní se vyskytují i další barvy, které se pak proměňují se stářím koně.” Ono zmiňované rčení s Martinem na bílém koni pokračuje: „Přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá; přijede-li na žlutém (sucho), přijde tuhá a suchá zima.” Poprosili jsme klimatology, zdali by nám prošli posledních deset let a podívali se, kdy na 11. listopadu opravdu sněžilo.

Čtěte více (dokument docx).

Čtěte více (dokument pdf).