Vyhodnocení kvality ovzduší za první tři čtvrtinu roku 2020 hovoří o výjimečném stavu. Ve srovnání s celkovým průměrem za roky 2015 až 2019 byly na hodnocených stanicích (různého typu od dopravních městských až po pozaďové venkovské) po celé České republice koncentrace nižší v průměru o 24% (PM₁₀), 30% (PM_2,5), 24% (NO_x) a 21% (NO₂).

Kvalitu ovzduší v roce 2020 ovlivnily příznivé rozptylové podmínky, nouzový stav a dlouhodobý pokles emisí. Je to tedy kombinace přírodních podmínek a chování člověka (nižší doprava, postupné snižování emisí apod.).

Snímky z meteorologických radarů ČHMÚ dnes používá díky internetu a mobilním aplikacím široká veřejnost, jejíž hlavní motivací je určit, zda bude pršet nebo ne. V současnosti nejčastěji využívaným produktem je maximální radarová odrazivost ve vertikálním sloupci, neboli MAX Z. Jeho výhodou je například rychlá identifikace nebezpečných bouřkových jader. Nicméně, ze své podstaty není tento produkt optimální pro určení, zda na daném místě na zemi skutečně prší. Daleko lépe si v tomto ohledu se srážkami na zemi poradí produkt, který zobrazuje odrazivost v konstantní výškové hladině 2 km nad hl. moře (tzv. CAPPI 2 KM).

Fenologie je vědní disciplína, která studuje periodické životní projevy rostlin a živočichů, tzv. fenologické fáze. Na živé organismy mají během roku velký vliv podmínky vnějšího prostředí, zejména podnebí a počasí. V měnícím se klimatu můžeme pozorovat změny v chování některých druhů organismů. V ČHMÚ disponujeme unikátním archivem fenologických záznamů od roku 1923. Brzy nás čeká první století velmi významné a ucelené řady, která popisuje vegetační období rostlin, keřů, stromů a zemědělských plodin. Na sebraných datech můžeme pozorovat, jak významný je stav vody v krajině, jaký byl průběh počasí nebo jaká byla odezva okolní přírody, chování živočichů či účinky na samotného člověka. Od roku 2014 se do krajiny nedostalo mnoho vody vinou nižších srážkových úhrnů, vln veder v létě a zanedbatelného množství sněhu v nížinách během zimy. Deficit vody v Česku v posledních letech narůstal, na některých místech i intenzivněji. Rok 2020 přináší více vláhy do krajiny, nižší teploty během letních měsíců a přívětivější průběh po celé vegetační období sezóny 2020.
V následujícím souhrnu popisujeme vybrané fenologické fáze a jejich reakce na suché období.

Čtěte více (dokument pdf).

Ke stažení (dokument docx).

V průběhu července 2020 převažovalo poněkud chladnější a zejména vlhčí počasí. Z měření vyplývá, že byl červenec teplotně normální a zároveň druhý nejchladnější za posledních deset let. Oproti rokům 2015, 2018 a 2019 byl výrazně odlišný, i co se do počtu tropických dnů týče. Srážkově to byl měsíc podnormální (77 % normálu). To, co velmi pomohlo přírodě a udržení vláhy v půdě, byly především teploty. Nedocházelo k tak mohutnému výparu a půdní sucho se vyskytovalo na malé části území. Hrozbu představovalo právě lokální zasažení. Oblastem středních a severních Čech (Ústecko, Litoměřicko a Lounsko), spolu s částí jižní Moravy, se dostalo minimálně srážek, deficit půdní vláhy zde narůstal a zemědělské sucho se prohlubovalo.

Čtěte více (dokument pdf).

Ke stažení (dokument docx).